Výprava do aquacentra

Venku krásně mrzne a možná navzdory tomu i letos vyrážíme v únoru na střediskovou výpravu do bazénu. Většina vedoucích se ale shodla, že to chce změnu a tak jsme vyměnili rychnovské aqua centrum za pardubické. A vzhledem k většímu počtu dětí jsme vyměnili i běžný linkový autobus za autobus pronajatý jen pro nás.

Ráno jsme se sešli na parkovišti u mostu a zaplnili přistavený autobus. Žádná sedačka nezůstala volná. Než jsme udělali prezenčku, stihli dojet i ti poslední, kterým se do studeného rána nechtělo vstávat. A mohli jsme vyrazit. Pan řidič byl velmi ochotný a půjčil nám mikrofon, takže první půlku cesty jsme si krátili vlastní hudební produkcí. Druhá část pak vtipy našich skautů a skautek. Cestou jsme ještě stihli udělat zastávku v Borohrádku, kde nás jeden tatínek stihnul dohnat se zapomenutými plavkami a také jsme potkali průvod karnevalových masek.

Nejkomplikovanější část výpravy bylo určitě dostat se do bazénu. Napočítat 55 čipových hodinek, uložit všechny věci do skříněk a projít sprchami se ukázalo velmi logistický náročné a trvalo celých 20 minut, než jsme se všichni dostali do bazénu. Tam jsme už na nic nečekali a pustili se do vodních radovánek na trojité skluzavce, tobogánu na nafukovacích kruzích, lezecké stěně, skokanských můstcích, divoké řece a dalších. Asi 20 minut před odchodem jsme pak s nejlepšími plavci z řad skautů, skautek, vlčat a světlušek přešli do klasického plaveckého bazénu a plnili odborky plavce.

Po 1,5 hodině zábavy nás čekal druhý komplikovaný úkol a to bylo dostat 55 lidí z bazénu skrze sprchy a kabinky ven. Ale i to se nám podařilo. Šikula, který šel poslední, sice demonstrativně ukazoval dva plavecké čipy, ke kterým mu chyběli lidi, ale po přepočítání Housenka konstatovala, že nám nikdo nechybí a můžeme se tedy vydat k autobusu. Tedy ještě předtím se všichni nahrnuli do občerstvení. Když je u výpravy napsáno kapesné s sebou, je třeba ho využít.

Cesta zpět již probíhala odpočinkově. Hlavně roverský dozor využil cestu k dospání po pátečním plesu ZŠ.